Svátosti

Svátost

je křesťanský obřad, který v křesťanském chápání prostřednictvím viditelného symbolu zprostředkuje neviditelnou Boží milost, které ustanovil Ježíš Kristus. Křesťanské církve nejsou ohledně pohledu na svátosti a jejich počet jednotné.

Pojem se v češtině objevil pod vlivem latinského pojmu sacramentum (posvátná věc, posvátný úkon, též přísaha). Tento latinský termín je ekvivalentem staršího řeckého mystérion (tajemství).

Pravoslavná církev používá termín svaté Tajiny.

Svátostí, které uznávají katolické církve, pravoslaví, anglikánská církev a církev československá husitská je sedm:

• Křest
• Biřmování
• Eucharistie
• Svátost smíření
• Svátost nemocných
• Manželství
• Kněžství (svěcení)

Křest

Křest dítěte je právem i povinností katolických rodičů.

Jelikož je dítě křtěno pro záruku výchovy ve víře, kterou rodiče dávají, alespoň jeden z rodičů musí být schopen dítě ve víře vychovávat, jak slovem tak příkladem svého křesťanského života. Takoví rodiče požádají o křest ve farnosti, do které územně podle svého bydliště patří a zúčastní se přípravy ke křtu. V odůvodněných případech je možné se souhlasem vlastního faráře nechat dítě pokřtít v jiné farnosti. V takovém případě požádají rodiče dítěte vlastního faráře o propuštění ke křtu do jiné farnosti.

Kmotr

má být schopen pomoci rodičům v nábožensko-mravní výchově dítěte. Má to být praktikující katolík, který přijal také svátost biřmování.

Kmotrem nemůže být

• člověk nepokřtěný
• člověk z církve vystoupený nebo stižený církevním trestem
• ten, kdo žije v partnerském vztahu nebo manželství bez církevního sňatku

Křest dospělého

je zásadním rozhodnutím pro život. Vyžaduje se důkladné seznámení s obsahem víry i způsobem života a liturgie Církve. Příprava neboli katechumenát probíhá individuálně a křest se větišinou uděluje o velikonocích.

Biřmování

stvrzuje a posilňuje křestní milost. Biřmování se také nazývá pomazáním, protože je podstatným obřadem této svátosti.

Svátost biřmování se udělouje v římskokatolické církvi v době dospívání. Na tuto svátost, kterou obvykle uděluje biskup, se biřmovanec delší dobu připravuje (až 1 rok).

Eucharistie

je oběť těla a krve Pána Ježíše. Je znamením jednoty, poutem lásky a velikonoční hostinou.

Předpokladem pro přijetí svatého přijímání je plné společenství s katolickou církví a stav milosti, to znamená, že příjímající si není vědom smrtelného hříchu. Svátost eucharistie lze obvykle přijmout při účasti na mši svaté. 

Svátost pokání

tato svátost se také nazývá smíření, odpuštění, vyznání (zpověď) nebo obrácení. Svátost pokání mohou přijat všichni pokřtění po dosažení věku užívání rozumu, kteří nežijí v trvalém stavu těžkého hříchu.

Svátost pomazání nemocných

tuto svátost může na požádání přijmout věřící, který trpí pro nemoc nebo se stářím dostává do nebezpečí smrti. Může ji přijmout i opakovaně, kdykoliv se nemoc zhorší nebo ho postihne další těžká nemoc. Udělení této svátosti má pokud možno předcházet osobní zpověď nemocného.

Svátost manželství

uzavření manželství vyžaduje náležitou přípravu, proto je potřeba všas své rozhodnutí na faře oznámit. Příprava ke sňatku probíhá na přednáškách pro snoubence. Aby snoubenci mohli uzavřít manželství jako svátost Církve, je nutné, aby oba byli pokřtěni.

Svátost kněžství

svátost kněžství může přijmout pouze pokřtěný muž. Církev se cítí vázána touto volbou.