Nejstarší dějiny obce

      Obce Svatobořice a Mistřín jsou podle písemných pramenů známy až ve středověku (1349, 1228). Těmto datům předcházel kontinuální vývoj od 10. století a mnoho stop po osídlení pravěkých kultur. Stopy osídlení naší obce by1y tak bohaté, že tvoří polovinu sbírky Vlastivědného muzea v Kyjově a velkou část fondu Moravského zemského muzea v Brně.

      Počátky dějin lidské společnosti zahajuje starší doba kamenná- paleolit (1 000 000-9 000 př. n.1.). V té době naši předchůdci začali záměrně opracovávat kámen, kost a dřevo. Ve většině případů se dochovaly pouze kamenné štípané nástroje, které jsou mnohdy jediným pramenem poznání tehdejší společnosti. Základem hospodářského života paleolitu byl lov zvěte, sběr rostlin a plodů Z naší obce známe jen sporadické stopy z této epochy lidstva. V roce 1950 při zakládání pískovny (prostor bývalého smetiště na Pískách) objevil v hloubce tří metrů mamutí zub a stoličky akademický malíř Vladimír Vašíček. Povrchovou prospekcí v okolí bylo nalezeno několik bíle patinovaných štípaných nástrojů, které můžeme datovat do mladého paleolitu.

      S nástupem geologické současnosti (holocénu) dožívají v Evropě skupiny paleolitických lovců a sběračů. Toto období, ve kterém dochází k výrazným změnám ve způsobu života, nazýváme mezolit (9 000-6 000 př. n. 1.). Obyvatelstvo vyhledávalo písečné duny a terasy poblíž vodních toků. Toto prostředí poskytuje prostor mistřínského katastru, kde byly v několika tratích objeveny kolekce štípaných nástrojů malých rozměrů - tzv. mikrolity. Větší koncentrace mikrolitů byla objevena na rozhraní k. ú. Mistřína a Hovoran v trati Zárybnické díly.

      Období neolitu (6 000-4 000 př. n. l.) znamenalo velký zvrat v pravěkém hospodářství označovaný jako "neolitická revoluce". Od základu se změnil vztah člověka k přírodě. Zatímco dříve byl závislý na přírodě jako lovec a sběrač, zajišťoval si nyní potravu zemědělským obděláváním půdy a chovem dobytka. Příchodem kultury lidu s lineární keramikou se poprvé na Moravě objevují hliněné nádoby. Nositelé této kultury používají broušené nástroje (sekery, kopitovité klíny, motyky) a nadále využívají i štípané kamenné nástroje. Důležitým pramenem poznání této kultury jsou kromě rozsáhlých sídlišť hroby a pohřebiště. Dva významné hroby z tohoto období byly objeveny i v Mistříně. V roce 1927 objevil František Matějka ve své pískovně hrob se skrčenou kostrou. Pod hlavou měl zemřelý zrnotěrku, pod krkem korál z mušle pectunculus, pod rukou kopitovitý klín a střepy z nádob. Další hrob objevil Emanuel Řihák (čp. 131) při kopání sklepa v trati "Písky u mlýna". Sídliště této kultury se nachází ve Svatobořicích v trati Písky. Kultura lidu s vypíchanou keramikou, která prezentuje střední neolit je doložena pouze ojedinělým nálezem střepu z hruškovité nádoby zdobené vpichem v Mistříně. Závěr neolitu vytváří srarší stupeň kultury lidu s moravskou malovanou keramikou. Rozsáhlé sídliště se nachází v trati Písky ve Svatobořicích. Povrchovými sběry zde byla získána charakteristická keramika, broušené kamenné sekery a štípaná industrie (nástroj).

      Ve stejné trati je doložen i mladší stupeň kultury lidu s moravskou malovanou keramikou, který, již dnes náležído počátku eneolitu-pozdní doby kamenné (4 000-2 000 př. n. 1.). Toto období je charakteristické prvním výskytem kovových předmětů vyrobených z mědi, cínu, stříbra a zlata. Následující kultury: kultura s nálevkovitými poháry, kultura s kanelovanou keramikou a jevišovická kultura jsou známy jen na základě ojedinělých nálezů keramiky z mistřínských pískoven. Nárust osídlení na katastru naší obce zaznamenáváme až během pozdního eneolitu. V pozdním eneolitu osídlil Moravu lid se šňůrovou keramikou. Tito lidé žili kočovným způsobem života, jehož zdrojem obživy byly dobytkářství a pastevectví, jen v malé míře doplňované zemědělstvím. Tyto důvody pravděpodobně vedly k tomu, že nebyla zakládána trvalejší sídliště. Jedinými památkami jsou malá pohřebiště. Ve Svatobořicích zachránil v trati Písky dvě nádobky z kostrových hrobů akademický malíř Vladimír Vašíček. Žárový hrob z tohoto období nalezl při těžbě písku na svém pozemku František Marada (Mistřín čp. 163). Téměř současně s lidem se šňůrovou keramikou přišli na Moravu nositelé kultury lidu se zvoncovitými poháry. U této kultury známe i sídliště, ale přesto nejdůležitějším pramenem poznání zůstávají pohřebiště, která mají několik desítek hrobů. Mrtví jsou většinou pohřbíváni kostrově ve skrčené poloze, muži na levém a ženy na pravém boku, méně se vyskytují žárové hroby. V letech 1927-1932 prozkoumal v trati "U dráhy" (k. ú. Svatobořice) 28 hrobů kultury se zvoncovitými poháry Antonín Šín. Z hrobů pochází soubor 72 nádob a další drobné milodary. V Mistříně byly hroby této kultury prozkoumány v roce 1902 ve Vadasově pískovně a jsou popsány v mistřínské školní kronice učitelem Karlem Ondráškem. Třetí kulturou pozdního eneolitu je protounětická kultura. Soubor tří nádob byl zachráněn roku 1914 při stavbě ubikací pro uprchlíky z Haliče ve Svatobořicích.

Reklama: