Parádní kroj (základní typ)

Dívčí kroj kyjovský je velmi oblíbený pro svoji pestrost a bohatost ve výšivkách. Právem nese označení kroj parádní. Má krásně červenou sukni zvanou kanafaska s vyšitými nebo vetkanými květy, bohatě vyšívanou zástěru z vyvazovaného plátna nazývanou fěrtůšek zakončenou paličkovanou krajkou.

Bílé rukávce jsou černě nebo bíle vyšité, zakončené krajkou, rovněž tak límec zvaný obojek. Vesta - kordulka je lemována červenou pentlí a na zádech má tři téže červené pentle umně tvarovaná kolečka.

Na hlavě nosí děvče čepec - gargulu s jemnými vláčkovými krajkami a turecký šátek - rejdu umně uvázaný s tzv. rožkem. V pase je děvče opásáno širokou vyšitou barevnou pentlí. Suknice spodničky hodně škrobené - nosí dívky nejčastěji tři. Dívčí kroj doplňují vysoké holínkové vrapené a ozdobně vyšité boty.

Chlapci nosí kalhoty - nohavice - z černého nebo tmavě modrého sukna, které jsou zdobeny bohatou nášivkou tzv. šňůrováním, které je zpestřeno červeným drobným vyšíváním. Nohavice jsou zdobeny také pruhem - lampasem, který vede po stranách kalhot dozadu. Do nohavic chlapec vkládá dva šátky- pestrý, obvykle červený vlněný zdobený třásněmi a bílý, bohatě vyšívaný.

K chlapeckému kroji dále patří košile - košula, která má široké na okraji bohatě po lokty dírkovým vyšíváním zdobené rukávy zakončené vláčkovou ručně paličkovanou krajkou. Vpředu na prsou je košula bohatě černobíle vyšita vzorem do pravého úhlu a u krku je zakončena vyšívaným límečkem. Na košili chlapec - šohaj - obléká kordulku červené barvy, podobně jako u dívky s třemi charakteristickými kolečky na zádech. Kordulka se nezapíná, jen se spojí stuhami, k nimž se připevní široká vyšívaná stuha zvaná mašla.

Chlapec si kolem pasu upraví řemen zdobený žlutými plechovými cvočky, na hlavu si klade černý plstěný klobouk - širůch, zdobený červenobílými žinilkami zvanými halůzky, které jsou vpředu upraveny do růžice. Doplňují je umělé květy, zrcátka a lístky - tzv. lopata a kohoutí pera - kosárky. Na nohy si chlapec obouvá vysoké kožené boty s tvrdou holénkou a vyšším podpatkem s kovovými podkůvkami.

V minulosti byl základní typ kyjovského lidového kroje k různým církevním, rodinným nebo výročním slavnostem obměňován a doplňován dalšími krojovými součástkami. Tím ještě více vynikla jeho krása a proměnlivost.

Kroj při I. ohláškách

Při prvních ohláškách přišla do kostela dívka - budoucí nevěsta - v zelené sukni, fěrtůšku, v černých rukávcích, černém obojku a v černém zarejděném šátku.

Chlapec přijde na mši svatou v parádním kroji.

Kroj při II. ohláškách

           O týden později - při druhých ohláškách - přišla nevěsta do kostela v bílých rukávcích, fěrtůšek měla s portama a bílou krajkou kolem krajů, na ramenou měla bílý obojek a na hlavě červený šátek uvázaný pod bradou jako šatka.

           Chlapec - ženich - přišel v parádním kroji s kloboukem ozdobeným vysokou ozdobou zvanou lopata s kosárkami.

Kroj při III. ohláškách

Třetí ohlášky vyslechla nevěsta oblečena v černé rukávce, černou kordulku vyšívaný fěrtůšek, v kanafasce s vyšívanou opasůvkou, na ramenou s černým obojkem a v černém šátku uvázaným pod krkem jako šatka.

Její nastávající chlapec - ženich - přišel v parádním kroji s kloboukem bez per - kosárků s vysokou ozdobou - lopatou.

Svatební kroj

           Ve svatební den nevěsta oblékla černou sukni a tylangrovou zástěru. Její hlavu zdobil květinový věnec - drúžení v bílé barvě s věnečkem a korunkou uvitými z myrty a bílých kvítků. Měla bílou opasúvku, bílý obojek a bílé- rukávce. V rukou nesla modlitební knížky a růženec. Nesměly chybět vysoké holénkové boty.

           Ženich přišel v parádním kroji s kloboukem pér a s lopatou. Na kordulce měl umělou kytici se stuhami.

           Nevěsty nejbližší kamarádka - starší drúžička - byla ve svatební den oblečena do bílé zástěry a černé sukně. Její kroj doplňovaly bílé rukávce, bílý obojek, kordulka a bílá opasůvka. Na hlavě měla květinový věnec zvaný drúžení.

           Starší mládenec doprovázel starší drúžičku v parádním kroji s péry na klobouku a menší lopatou.

           Další děvčata účastnící se svatby - drúžičky - byly nastrojeny v zelené sukni, vyvazovaném fěrtůšku, čených rukávcích, černém obojku a kordulce. Opásány byly vyšívanou opasůvkou a na hlavě nesly květinovou ozdobu - drúžení.

           Chlapci - mládenci - byli v parádním kroji.

Kroj ke křtu a k úvodu

           Ke křtu přinášeli dítě kmotři. Kmotra šla v zelené sukni, fěrtůšku, černých rukávcích, černém obojku, vyšívané opasůvce, kordulce, čepci - gargule a s červeným šátkem zvaným tibeťák uvázaným dozadu. Nazuty měla vysoké boty. V zimě měla místo rukávců kožíšek. Dítě nesla v ozdobné vyšívané plachtě - úvodnici.

           Kmotr měl modré nohavice, černou košilu, kordulku bez mašle, černý lastýnový kabátek zvaný lastyňák a klobouk bez pér. V zimě měl kožich. Kroj doplňovaly vysoké holénkové boty.

           Na úvod šla maminka v černé sukni, bílé zástěře s bílou opasůvkou, v bílých rukávcích, bílém obojku a v kordulce. Na hlavě měla bohatě zdobený čepec. Na nohou vysoké boty. Doprovázela ji kmotra v pávce s fěrtůškem, na hlavě s tibeťákem a dítětem v zdobené plachtě - úvodnici.

Kroj na Nový rok

           Na Nový rok chodila děvčata na slavnou mši svatou v zelené sukni s fěrtůškem, opásaná vyšívanou mašlí, v kožuchu místo kordulky s černým obojkem a na hlavě měla černou rejdu - na rožek umně uvázaný turecký šátek.

Kroj na Hromnice

           Na Hromnice nosívala vdaná žena sukni zvanou pluška, zástěru kocůrka, kabátek - kacabajku, bílou opasůvku, čepec a hedvábný střapcový šátek.

           Její manžel měl parádní kroj s modrým kabátkem - marýnkou a do zimy měl na sobě halenu nebo bílý kožich. Klobouk měl zdobený listy muškátu.

Kroj na slovnost Božího Těla

           Na letní slavnost Božího Těla se mladší děvčata oblékala do bílých rukávců, kordulky a bílé sukně s bílou zástěrou - kocůrkou. V pase měla barevnou malovanou opasůvku. Ve vlasech měla vpletený zelený věneček s bílými kvítky. Na nohou měla střevíce a bílé punčochy. Starší děvčata šla na slavnost v bílých rukávcích, s bílým obojkem, bílou zástěrou - kordulkou, malovanou opasůvkou a v drúžení. Sváteční kroj doplňovaly černé punčochy a vysoké boty.

           Mladší chlapci šli v konopných kalhotech - gatích zvaných třaslavice, v černé košili, s kordulkou, mašlí a kloboukem bez per. Na nohou měli obvykle střevíce. Jejich starší kamarádi šli v kompletních parádních krojích.

Stejnokroj

           O běžných nedělích v letním období nosily vdané ženy tzv. stejnokroj. Skládal se z kabátku, jupky s krátkým rukávem, ze sukně ze stejné látky ve světlejší stejné barvě se zástěrou - kocůrkou. Na hlavě měly na čepci uvázaný bohatě drobně bíle vyšívaný šátek - šatku.

           V jarní nebo podzimní chladnější dny oblékaly ženy jupku s dlouhými rukávy, sukni v tmavší barvě s kocůrkou. Na hlavě měly čepec a šatku.

Pracovní kroj

           Starší a mladší děvčata oblékala pro běžnou domácí nebo i polní letní práci červenou sukni, modrou zástěru, košili s vytýkanými nenaškrobenými rukávy. Vlasy měly zapleteny do dvou copů zakončených červenou stuhou. Dívky obvykle chodily na boso.

           Podobně i pracovní kroj chlapců byl prostý a jednoduchý. Sestával z režných kalhot, režné košile a u starších chlapců také z modré zástěry. Boty se nenosily.

Dožínkový kroj

Letní dožínková slavnost byla krojově odlišná od běžně užívaných oděvů. Starší dívky nosily bílé rukávce, kordulku, sukni - štofku, bílou zástěru - kocůrku, čepec gargulu a šátek - šatku, opásány byly bílou stuhou a na nohou měly černé punčochy a vysoké holénkové boty. Na rozdíl od nich dívky mladší oslavovaly ukončení žňových prací v červených sukních a v šatce bez čepce. Často měly bílé punčochy a střevíce.

Mládenci chodili na slavnost v bílých konopných kalhotách - třaslavicích, starší s modrou zástěrou, mladší se šátky červeným a bílým do trojúhelníku a košilí s červeným vyšíváním. Součástí letního - dožínkového kroje byly vysoké boty a klobouk ozdobený květy a kohoutími péry- kosárky.

Hodový kroj

O největší slavnosti - na hody- obléká dodnes naše mládež nejsvátečnější, tedy parádní kroj. Doplňuje jej jen bohatá rozmarýnová a květinová výzdoba klobouku s dlouhými kosárky u chlapce - stárka. K hodovému kroji patří výrazný symbol hodové slavnosti – květinový věnec svázaný z krušpánku a pestrobarevných květů na vrcholu zdobený rozmarýny.

Kroj regrutů a všední kroj děvčat v šatce.