Místní kroj

Nahoru
Naše soubory
Místní kroj
Osobnosti obce
Hudební soubory
Lidové tradice

 

Parádní kroj (základní typ)

Dívčí kroj kyjovský je velmi oblíbený pro svoji pestrost a bohatost ve výšivkách. Právem nese označení kroj parádní. Má krásně červenou sukni zvanou kanafaska s vyšitými nebo vetkanými květy, bohatě vyšívanou zástěru z vyvazovaného plátna nazývanou fěrtůšek zakončenou paličkovanou krajkou.

Bílé rukávce jsou černě nebo bíle vyšité, zakončené krajkou, rovněž tak límec zvaný obojek. Vesta - kordulka je lemována červenou pentlí a na zádech má tři téže červené pentle umně tvarovaná kolečka.

Na hlavě nosí děvče čepec - gargulu s jemnými vláčkovými krajkami a turecký šátek - rejdu umně uvázaný s tzv. rožkem. V pase je děvče opásáno širokou vyšitou barevnou pentlí. Suknice spodničky hodně škrobené - nosí dívky nejčastěji tři. Dívčí kroj doplňují vysoké holínkové vrapené a ozdobně vyšité boty.

Chlapci nosí kalhoty - nohavice - z černého nebo tmavě modrého sukna, které jsou zdobeny bohatou nášivkou tzv. šňůrováním, které je zpestřeno červeným drobným vyšíváním. Nohavice jsou zdobeny také pruhem - lampasem, který vede po stranách kalhot dozadu. Do nohavic chlapec vkládá dva šátky- pestrý, obvykle červený vlněný zdobený třásněmi a bílý, bohatě vyšívaný.Parádní kroj svobodných.

K chlapeckému kroji dále patří košile - košula, která má široké na okraji bohatě po lokty dírkovým vyšíváním zdobené rukávy zakončené vláčkovou ručně paličkovanou krajkou. Vpředu na prsou je košula bohatě černobíle vyšita vzorem do pravého úhlu a u krku je zakončena vyšívaným límečkem. Na košili chlapec - šohaj - obléká kordulku červené barvy, podobně jako u dívky s třemi charakteristickými kolečky na zádech. Kordulka se nezapíná, jen se spojí stuhami, k nimž se připevní široká vyšívaná stuha zvaná mašla.

Chlapec si kolem pasu upraví řemen zdobený žlutými plechovými cvočky, na hlavu si klade černý plstěný klobouk - širůch, zdobený červenobílými žinilkami zvanými halůzky, které jsou vpředu upraveny do růžice. Doplňují je umělé květy, zrcátka a lístky - tzv. lopata a kohoutí pera - kosárky. Na nohy si chlapec obouvá vysoké kožené boty s tvrdou holénkou a vyšším podpatkem s kovovými podkůvkami.

V minulosti byl základní typ kyjovského lidového kroje k různým církevním, rodinným nebo výročním slavnostem obměňován a doplňován dalšími krojovými součástkami. Tím ještě více vynikla jeho krása a proměnlivost.

 

 

Kroj při I. ohláškách

Při prvních ohláškách přišla do kostela dívka - budoucí nevěsta - v zelené sukni, fěrtůšku, v černých rukávcích, černém obojku a v černém zarejděném šátku.

Chlapec přijde na mši svatou v parádním kroji.

Kroj při prvních ohláškách.                                                           Kroj při prvních ohláškách.

Kroj při II. ohláškách

           O týden později - při druhých ohláškách - přišla nevěsta do kostela v bílých rukávcích, fěrtůšek měla s portama a bílou krajkou kolem krajů, na ramenou měla bílý obojek a na hlavě červený šátek uvázaný pod bradou jako šatka.

           Chlapec - ženich - přišel v parádním kroji s kloboukem ozdobeným vysokou ozdobou zvanou lopata s kosárkami.

Kroj při druhých ohláškách.

Kroj při III. ohláškách

Třetí ohlášky vyslechla nevěsta oblečena v černé rukávce, černou kordulku vyšívaný fěrtůšek, v kanafasce s vyšívanou opasůvkou, na ramenou s černým obojkem a v černém šátku uvázaným pod krkem jako šatka.

Její nastávající chlapec - ženich - přišel v parádním kroji s kloboukem bez per - kosárků s vysokou ozdobou - lopatou.

Kroj při  třetích ohláškách.

Svatební krojSvatební kroj staršího mládence, družičky, ženicha a nevěsty.

           Ve svatební den nevěsta oblékla černou sukni a tylangrovou zástěru. Její hlavu zdobil květinový věnec - drúžení v bílé barvě s věnečkem a korunkou uvitými z myrty a bílých kvítků. Měla bílou opasúvku, bílý obojek a bílé- rukávce. V rukou nesla modlitební knížky a růženec. Nesměly chybět vysoké holénkové boty.

           Ženich přišel v parádním kroji s kloboukem pér a s lopatou. Na kordulce měl umělou kytici se stuhami.

           Nevěsty nejbližší kamarádka - starší drúžička - byla ve svatební den oblečena do bílé zástěry a černé sukně. Její kroj doplňovaly bílé rukávce, bílý obojek, kordulka a bílá opasůvka. Na hlavě měla květinový věnec zvaný drúžení.

           Starší mládenec doprovázel starší drúžičku v parádním kroji s péry na klobouku a menší lopatou.

           Další děvčata účastnící se svatby - drúžičky - byly nastrojeny v zelené sukni, vyvazovaném fěrtůšku, čených rukávcích, černém obojku a kordulce. Opásány byly vyšívanou opasůvkou a na hlavě nesly květinovou ozdobu - drúžení.

           Chlapci - mládenci - byli v parádním kroji.

Svatební kroj nevěsty a ženicha.        Svatební kroj družičky a mládence.        Kroj družičky na svatbě.

Kroj ke křtu a k úvoduKroj vdaných žen při úvodu.

           Ke křtu přinášeli dítě kmotři. Kmotra šla v zelené sukni, fěrtůšku, černých rukávcích, černém obojku, vyšívané opasůvce, kordulce, čepci - gargule a s červeným šátkem zvaným tibeťák uvázaným dozadu. Nazuty měla vysoké boty. V zimě měla místo rukávců kožíšek. Dítě nesla v ozdobné vyšívané plachtě - úvodnici.

           Kmotr měl modré nohavice, černou košilu, kordulku bez mašle, černý lastýnový kabátek zvaný lastyňák a klobouk bez pér. V zimě měl kožich. Kroj doplňovaly vysoké holénkové boty.

           Na úvod šla maminka v černé sukni, bílé zástěře s bílou opasůvkou, v bílých rukávcích, bílém obojku a v kordulce. Na hlavě měla bohatě zdobený čepec. Na nohou vysoké boty. Doprovázela ji kmotra v pávce s fěrtůškem, na hlavě s tibeťákem a dítětem v zdobené plachtě - úvodnici.

Kroj vdaných žen při úvodu.

Kroj vdaných žen při úvodu.
Kroj vdaných žen při úvodu.

 

 

 

 

 

 

Kroj na Nový rok

           Na Nový rok chodila děvčata na slavnou mši svatou v zelené sukni s fěrtůškem, opásaná vyšívanou mašlí, v kožuchu místo kordulky s černým obojkem a na hlavě měla černou rejdu - na rožek umně uvázaný turecký šátek.

           Chlapec šel v parádním kroji a v bílém kožichu.

Zimní kroj svobodných (užívaný na Nový rok).

Kroj na Hromnice

           Na Hromnice nosívala vdaná žena sukni zvanou pluška, zástěru kocůrka, kabátek - kacabajku, bílou opasůvku, čepec a hedvábný střapcový šátek.

           Její manžel měl parádní kroj s modrým kabátkem - marýnkou a do zimy měl na sobě halenu nebo bílý kožich. Klobouk měl zdobený listy muškátu.

Zimní kroj rodičů s dcerou (užívaný na Hromnice).

Kroj na slovnost Božího Těla

           Na letní slavnost Božího Těla se mladší děvčata oblékala do bílých rukávců, kordulky a bílé sukně s bílou zástěrou - kocůrkou. V pase měla barevnou malovanou opasůvku. Ve vlasech měla vpletený zelený věneček s bílými kvítky. Na nohou měla střevíce a bílé punčochy. Starší děvčata šla na slavnost v bílých rukávcích, s bílým obojkem, bílou zástěrou - kordulkou, malovanou opasůvkou a v drúžení. Sváteční kroj doplňovaly černé punčochy a vysoké boty.

           Mladší chlapci šli v konopných kalhotech - gatích zvaných třaslavice, v černé košili, s kordulkou, mašlí a kloboukem bez per. Na nohou měli obvykle střevíce. Jejich starší kamarádi šli v kompletních parádních krojích.

Kroj na slavnost Božího Těla.

Stejnokroj

           O běžných nedělích v letním období nosily vdané ženy tzv. stejnokroj. Skládal se z kabátku, jupky s krátkým rukávem, ze sukně ze stejné látky ve světlejší stejné barvě se zástěrou - kocůrkou. Na hlavě měly na čepci uvázaný bohatě drobně bíle vyšívaný šátek - šatku.

           V jarní nebo podzimní chladnější dny oblékaly ženy jupku s dlouhými rukávy, sukni v tmavší barvě s kocůrkou. Na hlavě měly čepec a šatku.

Letní stejnokroj.

Pracovní kroj

           Starší a mladší děvčata oblékala pro běžnou domácí nebo i polní letní práci červenou sukni, modrou zástěru, košili s vytýkanými nenaškrobenými rukávy. Vlasy měly zapleteny do dvou copů zakončených červenou stuhou. Dívky obvykle chodily na boso.

           Podobně i pracovní kroj chlapců byl prostý a jednoduchý. Sestával z režných kalhot, režné košile a u starších chlapců také z modré zástěry. Boty se nenosily.

Pracovní kroj letní.

Dožínkový kroj

Letní dožínková slavnost byla krojově odlišná od běžně užívaných oděvů. Starší dívky nosily bílé rukávce, kordulku, sukni - štofku, bílou zástěru - kocůrku, čepec gargulu a šátek - šatku, opásány byly bílou stuhou a na nohou měly černé punčochy a vysoké holénkové boty. Na rozdíl od nich dívky mladší oslavovaly ukončení žňových prací v červených sukních a v šatce bez čepce. Často měly bílé punčochy a střevíce.

Mládenci chodili na slavnost v bílých konopných kalhotách - třaslavicích, starší s modrou zástěrou, mladší se šátky červeným a bílým do trojúhelníku a košilí s červeným vyšíváním. Součástí letního - dožínkového kroje byly vysoké boty a klobouk ozdobený květy a kohoutími péry- kosárky.

Dožínkové kroje.

Hodový kroj

O největší slavnosti - na hody- obléká dodnes naše mládež nejsvátečnější, tedy parádní kroj. Doplňuje jej jen bohatá rozmarýnová a květinová výzdoba klobouku s dlouhými kosárky u chlapce - stárka. K hodovému kroji patří výrazný symbol hodové slavnosti – květinový věnec svázaný z krušpánku a pestrobarevných květů na vrcholu zdobený rozmarýny.

Stárkovský pár v parádním kroji.   Stárkovský pár v parádním kroji s hodovým věncem.   Stárek se stárkou.

Kroj regrutů a všední kroj děvčat v šatce.

Kroj regrutů a všední kroj děvčat v šatce.

 

Domů | Naše soubory | Místní kroj | Osobnosti obce | Hudební soubory | Lidové tradice